Kurzy měn
Aktuální kurzy měn s grafy a měnovou kalkulačkou. Získejte přehled o měnových kurzech koruny v současnosti i historii.
Kurzy měn neboli měnový kurz je hodnota jedné měny vyjádřená v hodnotě měny druhé. Čili „kurz eura je 25,50“ znamená, že jedno euro pořídíte právě za tuto částku v korunách. Dříve existoval tzv. zlatý standard, což znamenalo, že poměry hodnot byly dány hmotností této komodity, která se příliš neměnila. Šlo o fixní kurzy měn. V dnešní době však měny nejsou kryty žádným drahým kovem nebo jinou komoditou, a proto se kurzy měn neustále mění. Jde tedy o plovoucí (floating), volně pohyblivé kurzy měn.
Rozlišujeme dva základní druhy kurzů měn – nominální a reálný. Nominální měnový kurz je vyjádřením počtu jednotek domácí měny, které jsou potřeba k nákupu jednotky měny zahraniční. Roste-li tedy měnový kurz české koruny, roste počet jednotek potřebných k nákupu zahraniční měny. A naopak klesá-li kurz koruny, zlevňují se peníze zahraničních zemí. Reálný kurz měny je poměr cenové hladiny u nás a v zahraniční. Při poklesu reálného kurzu měny dochází k posilování domácí měny a naopak, což je hlavní rozdíl mezi nominálním a reálným měnovým kurzem. Pro posilování měny (pokles kurzu) se odborně používá termín apreciace a pro oslabení měny (růst kurzu) depreciace.
Vedle toho kurzy měn můžeme rozdělovat na bilaterální a multilaterální, přičemž prvně jmenované představují poměr kurzu dvou měn a druhý poměr kurzy jedné měny s výběrem několika jiných. Pro lepší orientaci v našich kurzovních lístcích uvádíme, že valuta je jednotka zahraniční měny v hotovosti a deviza je bezhotovostní forma hodnoty.
Zmíněné plovoucí kurzy měn znamenají, že se mění v závislosti na nabídce a poptávce po jednotlivé měně, tedy bez intervencí centrální banky. I v součastnosti nejsou některé měny volně směnitelné (před rokem 1989 i československá koruna) jako například kubánské peso, tuniský dinár nebo bangladéšská taka. Jejich hodnotu určují centrální orgány státu, nikoliv finanční trh. Někde mezi tím se pohybuje řízený floating, u něhož si centrální banka stanoví limity pohybu kurzu měny (též fluktuační pásmo). V případě překročení tohoto limitu centrální banka intervenuje buď v zájmu posílení kurzu domácí měny nebo v zájmu jeho oslabení, neboť příliš silná měna je mimojiné nevýhodná pro vývoz (= pro zákazníky z jiných zemí je tuzemské zboží dražší). Na druhou stranu při oslabení měny se podmínky k exportu zlepšují, protože zboží je na světových trzích levnější a tím atraktivnější, ale dovážené zboží se pro domácí zákazníky zdražuje. Intervence centrálních bank se většinou děje prostřednictvím nákupů a prodejů domácí měny.
Mezi vlivy působící na kurzy měn patří nabídka a poptávka po měně, tzn., její nákupy a prodeje, výše obchodní a platební bilance, výše úrokových sazeb a v neposlední řadě kondice domácí ekonomiky a její aktuální události. Co přesně určuje kurzy měn ale nelze jednoduše kvantifikovat, vždy se jedná o kombinaci těchto faktorů.
